V době vlastenecké války bylo město při několikaměsíčním bombardování v letech 1991 - 1992 značně poškozeno. Jeho obnovu financovala především organizace UNESCO.
Památky:
Dubrovnický fortifikační systém z 8. až 17. století je unikátní světovou památkou, ve které se i dnes odvíjí každodenní život. Propracovaný systém je tvořen hradebními zdmi, v nichž jsou zabudované věže, tvrze a pevnosti, dva vstupy z pevniny ( nejfrekventovanější Pile a z protější stany města, z jihovýchodu, Ploče) a dva z mořské strany. Nejmasivnější je válcová věž Minčeta, další nejvýznamnější pevnosti jsou Revelín, Bokar, samostatná pevnost Lovrijenac a pevnost sv. Jana (sv. Ivan) u přístavu. Téměř celou část z 1940 metrů hradeb můžete sami projít a pozorovat tak město z různých úhlů pohledu. Na městské hradby (gradske zidine) vystoupáte uličkou z náměstí Placa za vstupní bránou Pile.Na náměstí Placa při vstupu bránou Pile se nacházejí tyto památky:
kostel sv. Spasitele (Crkva svetog Spasa) v renesančním stylu,
Velká Onofriova kašna (Velika Onofrijeva česma) - součást vodovodního systému z 13. století,
Františkánský klášter (Franjevački samostan) v románsko-gotickém stylu s unikátní křížovou chodbou, muzeem a nejstarší lékárnou západní civilizace ze 14. století.
Z náměstí Placa vede hlavní ulice Stradun zakončená náměstím Luža. Zde jsou situovány následující památky:
Rolandův sloup (Orlandov stup) z 15. století, symbol svobodného obchodu,
palác Sponza v goticko-renesančním slohu, jedna z nejkrásnějších staveb Dubrovníku sloužila jako celnice, mincovna, banka a státní pokladnice, dnes je zde historický archiv,
Městská zvonice (Gradski zvonik) s tzv. zelenci, kovovými postavami, které odbíjejí hodiny,
Malá Onofriova kašna (Mala Onofrijeva česma) v renesančním stylu,
chrám zasvěcen sv. Blažeji (crkva sv. Vlaha), patronu města, v barokním slohu,
divadlo Marina Držiće (kazalište Marina Držića) z 19. století pojmenováno po jednom z nejznámnějších renesančních básníků,
Městská kavárna (Gradska kavana)
Knížecí palác (Knežev dvor) nejkrásnější památka celého Jaderského pobřeží v goticko-renesančním stylu, dřívější sídlo diplomacie a republikové vlády, dnes muzeum.
Kousek dál stojí katedrála Nanebevzetí Panny Marie (Velika Gospa) v barokním slohu s velmi cenným inventářem. Silné zemětřesení zničilo původní románskou katedrálu i klenotnici, jejíž zbytky představují i dnes vyjímečně velké bohatství.
Nedaleko se rozkládá Gundulićovo náměstí (Gundulićeva poljana), dnešní tržnice, která se odpoledne mění v posezení při kávě. Uprostřed náměstí stojí socha Ivana Gunduliće, největšího básníka Dubrovnické republiky.
Po širokém schodišti se dostanete k baroknímu jezuitskému kostelu sv. Ignáce (Crkva Sv. Ignacija) a Dubrovnickému kolegiu (Collegium Ragusinum), slavnému vysokému učení dubrovnických Jezuitů z 18. století.
V blízkosti stojí stará dubrovnická sípka obilí, dnešní etnografické muzeum Rupe.
V jižní části města na místě původní slovanské osady Dubrava prudce stoupá 14 uliček, které ukrývají řadu významných objektů, např. synagogu, dnes muzeum, nebo klášterní kostelík Sigurata. V jihovýchodní části je situován velký stavební komplex Dominikánského kláštera s gotickým kostelem z 13. až 15. století, kde je dnes cenné muzeum a pinakotéka s díly světových malířů. Za jihovýchodní bránou Ploče stojí budovy velkých republikových Lazaretů, karanténních stanic z 16. až 18. století.
