
Toto letovisko vyhledávají nadšení milovníci přírody a moře, kterým se již znechutily přeplněné pláže, ruch přímořských letovisek i hluk jejich zábavních středisek. Ti, kteří mají rádi klid, ale přitom nechtějí trávit dovolenou na osamělém majáku hodiny plavby od pobřeží.
Když se k němu blížíme t
...
rajektem z Brestové, tedy od severozápadu, vypadá ostrov jako ohromná zelená kupa, tyčící se do výšky nad mořskou hladinou a zdá se být nepřístupný a neobydlený. Zde je také nejvyšší hora ostrova, Sis , která měří 650 m. Na severovýchodě, na té straně, na níž jej bičuje obávaná bóra vanoucí z pevniny, od velebitských průsmyků, je pobřeží se svými rozervanými útesy téměř nepřístupné, nezpůsobilé k životu. Kromě osamělých stavení, mnohdy obydlených jen v létě nebo opuštěných, tu lidé opravdu nežijí. I vegetace je tu málo, takže i početná stáda polodivokých koz, které tu volně žijí v létě v zimě, mají co dělat, aby si tu mezi kameny našla obživu. V severozápadní části, kde bóra ztrácí svou sílu, je podnebí značně vlhčí než na severovýchodě. Obyvatelé se zde živí převážně zemědělstvím – pěstováním vinné révy, oliv, ovoce a zeleniny. V lesích ostrova Cres, především v jeho severní části, roste hodně lesních plodů a hub, a to druhy většinou totožné s těmi, které rostou u nás - jedlé i jedovaté. V létě a na podzim je možno si tu výborně zahoubařit. Obec má zejména mezi ochránci a milovníky přírody velmi dobrý zvuk, a to především pro zdejší ekocentrum "Caput Insulae", které bylo založeno na ochranu přírodního a kulturního dědictví Tramuntany. Najdeme je ve staré škole v Beli, i se zajímavou stálou výstavkou "Biologická pestrost cresko-lošinjského souostroví". Velké pozornosti zejména malých návštěvníků se těší veřejnosti přístupné útočiště raněných a nemocných supů bělohlavých na dvorku centra.
zavřít