Národní park Brijuni

Brijuni představují skupinu 14 ostrovů rozkládajících se při západním pobřeží Istrijského poloostrova, od kterého jsou odděleny 3 km širokým Fažanským kanálem. Leží v blízkosti města Pula. Národní park zde byl prohlášen v roce 1984 a zahrnuje veškerou ostrovní plochu čítající 7 km² a okolní moře. Brijunské souostroví je známo mírným přímořským podnebím a bujnou mediteránní vegetací, která byla z části přeměněna v zoo-safari. V této oblasti se nachází cenné kulturní dědictví z římského a byzantského období. Díky své jedinečné kráse byly již v minulosti oblíbeným rekreačním místem aristorkracie a v době Jugoslávie světově známým místem setkávání politiků. Také dnes slouží ostrovy jako prezidentská rezidence, ale i kongresové centrum. Cestovní ruch zde má významnou pozici.



Ostrovní skupina je tvořena dvěma většími ostrovy Veliki Brijun a Mali Brijun a 12 menšími (Sveti Marko, Gaz, Okruglja, Supin, Supinić, Galija, Grunj, Vanga (Krasnica), Pusti (Madona), Vrsar, Jerolim, Kozada). Ostrovy nejsou trvale obydleny, avšak četní turisté se zde pohybují po celý rok. Příjemné podnebí se vyznačuje mírnými léty i zimami, s vysokou vlhkostí vzduchu. Bohatší klientela tráví odpočinek v některém z hotelů a vil. Pro ostatní návštěvníky je východiskem výletů na Brijuni městečko Fažana, odkud jezdí pravidelná lodní linka. Pobřeží jsou především nízká, snadno přístupná a kamenitá. Některé zátoky jsou částečně pokryty oblázky a pískem. Automobily na ostrov nemají přístup. Turisté jsou přepravováni výletními autovlaky, pohybují se zde také elektrická vozidla. Při jednodenním výletu Brijunů míří turisté především na ostrov Veliki Brijun. Správa Národního parku organizuje pro hosty také návštěvu Malého Brijunu, nebo plavbu kolem celého souostroví.



Při výletu na ostrov Veliki Brijun (56 km²) převáží vláček turisty z centra ostrova k vzdáleným archeologickým lokalitám. Navštěvuje se záliv Verige s pozůstatky římské rustikální vily z 1. st. n. l. Velkou pozornost láká zoo-safari v nejzápadnější části ostrova. Prohlédnout si můžete také archeologické muzeum umístěné v benátském kaštelu ze 16. století a malý gotický kostel Sv. Germana z 15. století se stálou výstavou kopií fresek a hlaholských nápisů z oblasti Istrie, přírodovědnou sbírku a výstavu fotografií.

Brijunské ostrovy se díky geografické poloze, geologické podloze a geomorfologii, různorodosti stanovišť a izolaci ostrovů vyznačují velkou biologickou různorodostí. Ostrovy jsou stanovištěm 680 druhů rostlin a 250 živočišných druhů. Téměř polovinu celkové ostrovní plochy zaujímají velmi pěkně upravené parky a travnaté plochy se skupinkami palem, borovic i exotickými rostlinami jako jsou eukalypty, sekvoje, cedry, bambusy. Volně zde pobíhají jeleni, mufloni a pávi. Jugoslávský prezident Tito zde nechal zřídit safari park, v němž žijí převážně exotické živočišné druhy, které dostával jako dary od různých státníků. Najdeme zde např. slony, antilopy, gazely, zebry, lamy aj. Velkou pozornost přitahuje Titův papoušek. Ostrovy jsou také stanovištěm četného ptactva, na ostrově Veliki Brijun, byla prohlášena ornitologická rezervace. Také mořský svět je velmi pestrý.

V pozdním středověku byly ostrovy kvůli malárii zcela opuštěny. Koncem 19. století je koupil bohatý rakouský průmyslník a ředitel Vítkovických železáren Paul Kuppelwieser. Na pomoc proti komárům, kteří malárii přenášejí, pozval světově známého bakteriologa a nositele Nobelovy ceny Roberta Kocha. Na jeho radu byly bažinaté oblasti s líhništi komárů zasypávány, až se je podařilo vysušit a malárii vymýtit. Průmyslník nechal Brijuni upravit k exkluzivnímu letnímu odpočinku. Od roku 1947 nebyli ostrovy veřejnosti přístupné, sloužili jako exkluzivní letní rezidence jugoslávského prezidenta Josipa Broze Tita. K tomuto účelu byly vystavěny na ostrovech Veliki Brijun, Mali Brijun a Vanga velkolepé elitní objekty, v nichž jsou umístěny cenné umělecké předměty z celého světa. Na jihozápadě ostrova Veliki Brijun stojí tzv. Bílá vila (Bijela vila), Titovo oficiální sídlo, kde byla roku 1956 podepsána zakládací listina Hnutí neangažovaných zemí, tzv. Brijunská deklarace.



V národním parku najdeme také četné pozůstatky původního osídlení. Prvními obyvateli byli ve 2. století př. n. l. Ilyrové. Obzvláště velké je dědictví z římského období. V zátoce Verige bylo v 1. století zbudováno letní sídlo římského císaře, loděnice a solné bazény. V zátoce Dobrika se nachází byzantská opevněná tvrz, která se používala až do 14. století. V 19. století zde vznikl jedinečný opevněný systém, jehož úkolem bylo chránit důležitý válečný přístav a město Pula. Toto opevnění patří k největším ve Středomoří a je obdivuhodným vzorem stavby tohoto druhu v Evropě.

Sportovně-rekreační nabídka je na Brijunech bohatá. Z vodních sportů lze provozovat např. windsurfing nebo jachting. Na souši si lze zahrát golf, tenis, lukostřelbu, týmové hry, vyzkoušet projížďku na koni, zapůjčit si jízdní kolo nebo elektrický automobil. Hlučné zábavy ani diskotéky zde nemají své místo. Pro jachtaře platí v národním parku přísná omezení.

lodní řád Fažana - Brijuni
mapa Brijunských ostrovů