Národní park Mljet

Ostrov Mljet je jedním z nejkrásnějších a nejzalesněnějších ostrovů Jaderského moře. Leží v Jižní Dalmácii, paralelně s východní částí poloostrova Pelješac, od něhož je oddělen 8 km širokým Mljetským průlivem (Mljetski kanal), 13 nám. mil od ostrova Korčula a 24 nám. mil od Dubrovníku. Ostrov má prodloužený tvar a je poměrně veliký, zaujímá plochu 100,4 km², je 37 km dlouhý a 3 km široký. Pobřeží lemují skalní stěny, které jsou směrem k pevnině nižší a přístupné a na vnější straně strmé se spoustou jeskyní. Okolo ostrova je rozseta spousta drobných ostrůvků. Ve vnitrozemí ostrova se rozkládají četná krasová pole a starodávné vesničky zbudované z kamene. Mírné podnebí se vyznačuje vysokým počtem hodin slunečního svitu (2580 hodin ročně). Žije zde 1230 obyvatel.



Národní park byl prohlášen v roce 1960 v severovýchodní části ostrova na ploše 5 375 hektarů pevniny a moře. Největším fenoménem jsou Velké a Malé jezero (Veliko a Malo jezero), která jsou průlivem (Solinski kanal) propojena s otevřeným mořem. Soustava slaných jezer představuje i ve světovém měřítku jedinečnou geologickou a oceánografickou zajímavost. Tato jezera vytvořená před 10 000 lety byla původně sladkovodní. Velké jezero zaujímá plochu 145 hektarů a dosahuje hloubky 46 metrů, Malé jezero se rozprostírá na 24 hektarech a sahá do hloubky 29 metrů. Díky své kráse a přírodním zajímavostem jsou lákadlem pro přírodovědce i ostatní milovníky přírody. Teplota vody v jezerech je vyšší než v okolním moři.

Uprostřed Velkého jezera se nachází jedinečný ostrůvek (Otočić svete Marije), na němž stojí románský benediktinský klášter sv. Marie (benediktinski samostan sv. Marije) z 12. století. Později byl upravován v gotickém, renesančním a barokním stylu. V 16. století byl poznamenán nájezdy Turků. V průběhu století působilo opatství jako významné centrum vzdělanosti a umění. Zde vznikla spousta kronik, pojednání a literárních spisů, které dnes představují nejcennější dědictví chorvatských dějin a kultury. Působili zde i významné osobnosti chorvatské literatury, ze slavných dubrovnických básníků a spisovatelů to byli např. M. Vetranović nebo I. Đurđević. V 60. letech 20. století, za vlády J. B. Tita, byl klášter přestavěn na hotel a nyní se upravuje do své původní podoby.

Navštívit národní park je možné lodní linkou z Dubrovníku (Dubrovnik - Sobra), lodní linkou z poloostrova Pelješac z blízkosti Stonu ( Prapratno - Sobra), mezinárodní linkou do Itálie (Rijeka - Split - Sobra - Dubrovnik - it. Bari) nebo četnými turistickými loděmi z Korčuly, Hvaru a Splitu, které kotví hlavně v přístavu Pomena. Osady Polače a Pomena jsou s jezery spojeny pěšími stezkami. Asfaltová silnice vede celým ostrovem. Turisté tráví odpočinek koupáním a opalováním, vodními sporty (potápění, rybolov, windsurfing, jachting), procházkami kolem jezera a na kopec Montokuc, odkud je za hezkého počasí pěkný výhled na celý národní park, moře i okolní ostrovy.



Vstup do národního parku se platí a je možný na třech místech: Crna klada, Pomena, Polače. Součástí vstupného je organizovaná prohlídka ostrůvku Sv. Marie. Jachtám není povoleno vplout na jezera, kde je zakázán také rybolov. V osadě Pomena se nachází hotelový komplex, ubytování v soukromí nabízejí všechny vesničky.

Díky bohaté vegetaci, především v oblasti národního parku, je Mljet označován jako "zelený ostrov". Dnes zde roste pět různých typů lesa, které formují především borovicové a dubové porosty. V oblasti mljetských jezer se lesy spouští k samému pobřeží a vytvářejí pocit nedotčené přírody. Na skalnatých pobřežích i ve vnitrozemí ostrova rostou mediteránní rostliny, mezi nimiž je mnoho endémů.
Specifickem pro tento ostrov je nepřítomnost jedovatých hadů. Ti byli vyhubeni indickým zvířetem promyka mungos, který sem byl za tím účelem dovezen. V lesích pobíhají jeleni a také divoká prasata. Na ozářených skalách se často vyskytují ještěrky. Nepřístupné skalní stěny i bohaté lesy jsou stanovištěm mnoho ptáků. Moře je bohaté rybami i druhými mořskými živočichy. V podmořských jeskyních se donedávna vyskytoval středomořský lachtan (sredozemna medvjedica), kterému se zde také říká mořský člověk (morski čovik). Milovníci přírody doufají, že se tento dnes nejohroženější živočišný druh Středomoří znovu vrátí.

Podle legendy je Mljet právě tím ostrovem Ogýggia, na jehož skaliskách ztroskotal Homérův hrdina Odysseus a nedobrovolně zde sedm let pobyl u nymfy Kalypsó.
Jiná legenda, o ztroskotání sv. Pavla na cestě do Říma a uštknutí hadem, se váže k ostrovu s řeckým názvem Melita, za který se dnes považuje Malta. Stejně se však jmenoval i Mljet, a proto se obyvatelé nevzdávají myšlenky, že to byl právě jejich ostrov.



Ostrov Mljet byl osídlen již v ilyrském období, z něhož se do dnešní doby dochovaly kamenné hromady. V lokalitě Polače najdeme pozůstatky impozantních hradeb římského paláce a fortifikačního systému a dvě starokřesťanské baziliky.
Nejvyšší vrchol ostrova Velji Grad (513 m) se tyčí ve střední části ostrova. Mediteránní kras vytváří četná podzemní stanoviště - uzavřené i polootevřené jeskyně, jámy, závrty a tzv. blatine, jezera se slanou vodou propojená s mořem, která v určitých obdobích vysychají. Proslulá Odysseova jeskyně (Odisejeva spilja) leží ve skalnatém pobřežním terénu jižně od obce Babino Polje, správního střediska ostrova. Jeskyně Movriča se pyšní více než kilometrovou délkou.

plánek národního parku
ceník