Pag » Historie a památky

Původní osídlení se od antiky do konce 4. století nacházelo v místě zvaném Caska, latinsky Kissa nebo Cissa. Poté, co se město ocitlo pod hladinou moře díky zemětřesení, se obyvatelstvo přestěhovalo mnohem jižněji. Zde vytvářeli nové město, o kterém pochází první zmínka z 10. století, kdy bylo v celosti urbanizované. Tvořili ho městské hradby, věže, tvrze, náměstí, kostel, paláce aj. Obyvatelstvo se zabývalo obchodem, rybolovem, chovem dobytka, námořnictvím a výrobou soli. Město Košljun sloužilo jako přístav města.
V roce 1244 ho prohlásil král Bela IV. svobodným královským městem, v důsledku čeho se Pag hospodářsky značně rozvíjí. V průběhu 15. století, kdy turecké nebezpečí proniklo až do blízkosti města, se obyvatelstvo již podruhé v historii přestěhovalo. Rozhodlo se postavit zcela nové město kousek dál v zátoce Katena. Na původní lokalitě zvané Staré město probíhá archeologický výzkum. Z památek se zde dochoval kostel sv. Marie (crkva sv. Marije) z 12. století a utvrzený klášter z roku 1589, který zde postavili Františkáni již v době existence nového města.



Výstavba nového města Pag se odvíjela v letech 1443 - 1474 podle moderní předlohy významného chorvatského renesančního sochaře a stavitele Juraje Matvejeva Dalmatince. Původní gotický návrh byl obohacen o nové prvky v renesančním a později i barokním slohu. Město protínala síť rovnoběžných a kolmých ulic s náměstími ve tvaru čtverce a obdelníku. Centrálnímu náměstí dominuje farní kostel Nanebevzetí Panny Marie (Uznesenje Blažene Djevice Marie) z 16. století. Zde stojí také Knížecí palác (Knežev dvor) s velkolepým portálem, původní sídlo městské rady. Z dávného opevnění s devíti věžemi se dochovala pouze jedna, městská věž Skrivat (Gradska kula Skrivat). Klášter benediktýnek (benediktinski samostan) s kostelem sv. Markéty (sv. Margerita) uchovává řadu cenných církevních předmětů a obrazů. Dodnes je zde zachována tradice pečení aromatického pečiva, kterým se říká baškotini a které nabízejí u vchodu kolemjdoucím.