Povljana

Letovisko Povljana se nachází v jihovýchodní části ostrova Pag, ve vzdálenosti 13 km od města Pag a 40 km od Zadaru. Dnes čítá 700 obyvatel. Díky své geografické poloze je chráněna před silným větrem bura a jugo. Má překrásný výhled na otevřené moře. Je zelenou oázou tohoto kamenitého kraje a trad... iční zemědělskou oblastí, která po staletí vyživovala téměř celý ostrov. Okolní pole jsou odděleny tradičními suchými kamennými zídkami v délce několika kilometrů, které jsou jedním z nejreprezentativnějších příkladů lidového stavitelství. Obyvatelstvo se zabývá také rybolovem a chovem ovcí. V okolí se nachází několik bažinatých oblastí, ornitološkých rezervátů. K velkému obratu došlo v průběhu 20. století, kdy se zde začal rozvíjet turizmus. Městečko s přístavem se dynamicky šíří, z bývalého rurálního ostrovního střediska se postupně stává stále významnější turistické centrum. Vhodné je pro klidnou rodinnou dovolenou. Pyšní se kilometry překrásných písčitých a kamínkových pláží vhodnými pro děti a čistým mořem. Součástí nejlepší oblázkové pláže Dubrovnik jsou celodenně otevřené kavárničky, bistra a minirestaurace. V blízkém jezírku Segal se můžete namazat léčivým bahnem. V ranních hodinách je ve starém jádře v provozu tržnice s bohatým výběrem domácích zemědělských produktů, čerstvými rybami, pažským sýrem a jehněčím. V Povljaně se jako v prvním místě na ostrově rozvil také zimní turizmus. Největší centrální budovou byl lovecký dům, kde se na pozvání pažských šlechtických rodin scházeli lovci z různých dílů Evropy. První písemný záznam o pobytu většího počtu turistů pochází z roku 1954. Místo je také bohatým archeologickým územím s několika velmi cennými kulturními památkami. Ostrov Pag je se svými 285 km2 pátý největší chorvatský ostrov. Díky 270 km členitého pobřeží plného zálivů, zátok, mysů a pláží má nejdelší pobřežní linii na Jadranu. Je 60 km dlouhý. Na jihovýchodě ho od sousedního ostrova Rab odděluje Pažský průliv (Paški kanal), od pevniny je oddělen Velebitským průlivem (Velebitski kanal). Oproti nízké jihozápadní části je severovýchodní tvořena vysokými horami a vystavena silnému chladnému větru bóra vanoucímu z pevniny. Nejvyší vrchol sv. Vít (sv. Vid, 348 m) se nachází ve střední části ostrova. Větší část ostrova je kamenitá a holá, místy porostlá nízkou vegetací. Vládne zde středomořské podnebí. Vyvěrá zde řada pramenů a v jižní části jsou dvě krasová jezera. V nejsevernější části ostrova se dochovaly zbytky římského vodovodu. Obyvatelstvo se vedle turizmu zabývá v úrodnějších částech zemědělstvím, především pěstováním oliv a vinné révy, známá je odrůda bílého vína žutica. Ostrov je charakteristický chovem ovcí, z jejichž mléka se vyrábí známý pažský sýr (paški sir) a proslavené pašžské jehněčí maso (paška janjetina) je vyhledávanou pochoutkou. Zvláštní chuť a kvalita ovčích produktů je dána tím, že se ovce pasou na otevřených prostranstvích, kde spásají aromatické byliny, navíc prosycené mořskou solí. Od pradávna je Pag znám výrobou soli, které slouží rozsáhlé solné bazény a solné mlýny. Ukázky tradičního i moderního získávání soli jsou součástí turistické nabídky. Dnes z Pagu pochází 2/3 chorvatské produkce soli (roční těžba je asi 1000 tun. Dalšími činnostmi místních lidí je rybolov a stavba menších lodí. Ostrov si zachoval své folklorní bohatství - lidové tance a písně, lidové kroje a ruční výrobu pažské krajky. V mělkých zátokách se skrývá ještě jedno bohatství - léčivé bahno. Oblast je využívána také jako bohaté loviště divoké zvěře. Díky ekologické čistotě je zde bohatý mořský svět s četnými vrstami ryb, krabů, mušlí a korálů. Nejvýznamnějšími městy jsou Pag, Novalja, Lun, Šimuni, Kolan, Dinjiška aj. Věhlasná pláž Zrće (Novalja) nabízí nepřetržitou zábavu především pro mladé. Kromě městeček Pag a Novalja je většina ostatních ostrovních míst oázami klidu a čisté přírody. Nejjižnější část ostrova spojuje s pevninou Pažský most. Mořskou cestou je spojen s pevninou trajektovými linkami Novalja (Pag) - Rab - Rijeka a Žigljen (Pag) - Prizna. Administrativně připadá pod Zadarskou župu, zatímco severozápadní část spravuje Ličko-senjská župa. zavřít