Římské město mělo ve svém největším rozkvětu ve 3. století n. l. až 60000 obyvatel.
Opevněné město sice odolalo útoků Gótů a Hunů, ale začátkem 7. století n. l. je zničili návaly Avarů a Slovanů. Chorvati, kteří toto místo obývali od konce 7. století, si budovali svá sídla v sousedství při říčce Jadro, kde bylo později jedno z center nového chorvatského státu. Po rozkvětu za chorvatských králů Solin postupně po staletí upadal, např. před 100 lety měl jen 500 obyvatel. Byl zde postaven nový mariánský kostel, a to na pozůstatcích dvou starochorvatských kostelů. Při vykopávkách byl nalezen sarkofág chorvatské královny Jeleny (z r. 976) se starochorvatskými nápisy.
K nejdůležitějším nálezům patří:
- antické divadlo z 1. Stol, starokřesťanská bazilika, amfiteátr pro 18 tis. diváků; byl upraven i pro naumachie, tj. pro vodní hry, znázorňující námořní bitvy, starokřesťanské pohřebiště Kapljuč, komplex městských bazilik, zbytky městské brány Porta Caesarea, Tusculum, domek s pamětní místností a malým muzeem archeologa Frane Buliće, který se velmi zasloužil o uskutečnění zdejšího archeologického průzkumu
- antické divadlo z 1. Stol, starokřesťanská bazilika, amfiteátr pro 18 tis. diváků; byl upraven i pro naumachie, tj. pro vodní hry, znázorňující námořní bitvy, starokřesťanské pohřebiště Kapljuč, komplex městských bazilik, zbytky městské brány Porta Caesarea, Tusculum, domek s pamětní místností a malým muzeem archeologa Frane Buliće, který se velmi zasloužil o uskutečnění zdejšího archeologického průzkumu
