Národní park Kornati

Kornatské ostrovy leží v jižní části severodalmátských ostrovů, sedm námořních mil od Murteru a 15 námořních mil od Šibeniku a Zadaru. Jedná se o početnou skupinu ostrovů, ostrůvků a útesů v bezprostřední blízkosti ostrova Dugi otok a Žut. Představují nejčlenitější souostroví celého Středomoří. Ostrovy vypadají jako perly rozseté po mořské hladině. Prostoru dominují krasové jevy tvořené vápenci a dolomity - jeskyně, jámy, doliny, které se nacházejí i v části, která je dnes pod mořem. Povrch tvoří holé kamenné polopouště, což je v ostrém protikladu s velmi bohatým podmořským světem. Podnebí je zde mírné se suchými horkými léty.
 

Národní park, který zde byl prohlášen v roce 1980, se rozkládá na 220 km² a zahrnuje 89 ze 150 ostrovů, ostrůvků a útesů. Pevninská část parku činí pouze čtvrtinu celkové plochy, největší prostor tvoří mořská část. Park vyniká výjimečnou krásou přírody, křišťálově průzračným mořem, zajímavou geomorfologií, rozvedeností pobřeží a jedinečným mořským ekosystémem. Je lákadlem četných jachtařů, potápěčů, horolezců a ostatních milovníků přírody. V jeho bezprostřední blízkosti na ostrově Dugi otok se v hlubokém zálivu nachází přírodní park Telašćica. Na největším ostrově Kornat (32,5 km²) se nachází nejvyšší bod celého souostroví - vrch Metlina (237 m). V rámci národního parku jsou čtyři přísně chráněné oblasti, ostrůvky a útesy, na které je vstup zakázán a které spravuje sama příroda. Většina ostrovů je neobydlených. Pozůstatky rybářských vesniček a obydlí upravená pro turizmus leží především při pobřeží. Ostrovy jsou v soukromém vlastnictví, majiteli jsou především obyvatelé z ostrovů Murter a Sali. Jednotlivé pozemky jsou odděleny kamennými zídkami, jejichž mozaika je jednou z nejzajímavějších kulturních atrakcí národního parku. Po kamenitých pastvinách zde volně pobíhají stáda ovcí. Tradičně se zde v úrodnějších částech pěstují olivy, vinná réva, ovoce a zelenina. Nepřítomnost povrchových vodních toků nahrazuje dešťová voda a vydatná rosa.



Název dostali Kornati po svém největším ostrově Kornat. Jméno je spojeno s nejznámějším fenoménem parku, tzv. korunou. Takto jsou označována příkrá skaliska na vnější straně ostrovů, které se spouští hluboko do moře. To vše je výsledkem bohaté geologické činnosti, kdy se africká litosférická deska podsunula pod euroazijskou a vyzvedla část zemské kůry na povrch. Nejdelší "koruna" nad hladinou moře se nachází na ostrově Mana (1 350 metrů) a nejvyšší na ostrově Klobučar (82 metrů). Nejhlubší útes pod hladinou moře lze při potápění vidět na ostrově Piškera (přes 90 metrů). Lezení po stěnách ani individuální potápění (pouze v organizaci potápěčského centra) není dovoleno.



Jedinečným zážitkem jsou výhledy z vrcholků Kornatských ostrovů. Vedou sem značené trasy. Nejvyšší je Metlina (237 m) na ostrově Kornat. V jihovýchodní části téhož ostrova je vyhlídka na vrchu Opat. Překrásný výhled na Murterské moře i část národního parku z druhé strany nabízí Litnji vrh na ostrově Vela Smokica. Celý národní park jako na dlani je vidět z vyhlídky Otočevac na ostrově Piškera. Snadno přístupná je vyhlídka na vrchu Levrnaka na stejnojmenném ostrově.

Zajímavým výletním cílem jsou Magazinova škrila na ostrově Kornat. Jedná se o veliký kus vápence, který kdysi dávno po formování ostrovů zřejmě při zemětřesení sklouzl ze své podlohy. V zátoce ostrova Lavsa je možné vidět zbytky středověkého skladiště soli.

Kornatské souostroví bylo osídleno již v prehistorii. Z ilyrského období se dochovaly četné pozůstatky čtyřhranných objektů, hradišť a typické kamenné hromady. Také další kultury zde zanechaly své stopy: římská, byzantská, benátská a starochorvatská. Tehdejším zdrojem obživy byl především chov dobytka a rybolov. Nejzajímavější dochovanou památkou je byzantská tvrz Tureta na ostrově Kornat, pravděpodobně z 6. století, ze které se mohla kontrolovat tehdejší plavba ne příliš bezpečným Jaderským mořem. V podnoží tvrze stojí středověký kostelík Panny Marie z Tarcu (Gospa od Tarca), kde se každoročně první neděli v červenci koná mariánská pouť. Při této příležitosti sem z okolních oblastí připlouvají stovky člunů s návštěvníky.



Přírodní bohatství národního parku Kornati ještě zdaleka není podrobně prozkoumáno. Přestože na většině ostrovů chybí rozsáhlejší vegetace, odhaduje se počet rostlinných druhů a poddruhů na 700 - 800. Díky nedostatku vegetace je i počet druhů pevninské fauny nízký, ostrovy jsou především domovem ptáků, plazů a obojživelníků. O to bohatší je mořský svět s více než 350 druhy mořské flóry a nesčetnými druhy mořských živočichů (odhaduje se 2 500 - 3000 druhů), z toho 160 druhů ryb.

Vstup do národního parku se platí, lístky je možné zakoupit ve dvou recepcích národního parku (vyšší cena), nebo ve vybraných marínách a turistických kancelářích na pobřeží. Sídlo Správy národního parku Kornati je v Murteru, kde dostanete veškeré informace, letáky, plánky a suvenýry. Pro pohyb a pobyt v parku platí zvláštní pravidla.

Park můžete navštívit vlastní lodí nebo v rámci organizovaných výletů turistických kanceláří z přilehlých pobřežních měst. Můžete se zde věnovat mnoha aktivitám - objevovat ostrovy na plachetnici, pěstovat rekreační rybolov, potápět se, koupat, chodit na výlety, pozorovat rostlinný a živočišný svět, žít jako Robinzon.

V národním parku můžete přenocovat v kempu (Ravni Žakan, Levrnaka), pronajmout si pokoj nebo apartmán, zakotvit v jedné ze 16 označených zátok či ACI maríně Piškera na ostrově Vela Panitula. Další marína je na ostrově Žut, který je za hranicemi národního parku. Stravování v letní sezóně nabízí 25 restaurací a vinárniček, kde Vám nabídnout především kvalitní domácí pokrmy a mořské speciality. Vyhlášenými jsou kornatské jehněčí maso, raci a kraby. V rámci ACI maríny je obchod s potravinami, potřebné věci lze v sezóně koupit na loďkách - obchodech, které obeplouvají národní park, nebo v Murteru.