Vela Luka » Historie a památky

Nejstarší důkazy o životě a kultuře v této části Mediteránu pochází již z mladší doby kamenné, čímž se tato oblast stala jednou z nejvýznamnějších prehistorických nalezišť v Evropě. Archeologické výzkumy se zde odvíjejí od roku 1974 na lokalitě Vela Špilja (Velká jeskyně) ležící 100 m nad dnešním městem v místě zvaném Pinski rat. Zde bylo nalezeno velké množství keramiky, kamenů, pazourků, kostí a jiného materiálu, který je dnes vystaven v místním muzeu.
Ostrov Korčula dostal své jméno po bujném porostu tmavých borovic a dubů, jak dokládají původní názvy Corcyra nigra (Černá Korčula) i Corcyra melaina z období řeckého a římského osídlení. Předpokládá se, že zde byla první řecká kolonie založena počátkem 5. st. př. n. l.
V 15. století začali bohatší majitelé stavět hospodářské budovy a obytné domy. Vela Luka se rozvila v 18. počátkem 19. století, kdy zde byla také vystavěna továrna na zpracování ryb.

V samém středu města, v obnoveném barokním letním sídle, je umístěno kulturní centrum. Různorodou historii, kulturu i umělecké dědictví prezentuje několik cenných muzejních sbírek, např. sbírka dřevěných modelů lodí, nebo archeologická sbírka s předměty z prahistorické jeskyně Vela Špilja a z římských lokalit v okolí. V roce 1978, kdy město postihla přílivová vlna, vznikla darem známých domácích i zahraničních umělců sbírka črt, grafik a malých skulptur. Vynikají v ní dvě sochy anglického umělce Henryho Moora, jeho jediná díla na chorvatském území.
I dnes je Vela Luka inspirativním místem malířů, sochařů a básníků. Narodili se zde slavní umělci, z nichž je nejznámější zpěvák Oliver Dragojević.

Farní kostel Sv. Josefa (Sv. Josip) byl dokončen v roce 1848 v neobarokním stylu a zvonice vystavěna v roce 1871. Prostředky na výstavbu odsouhlasil rakouský vojevůdce František Karel, otec císaře Františka Josefa, když se při své cestě po Dalmácii zastavil v tomto místě. V obnovené kostele Sv. Vincenta (Sv. Vincenc) z roku 1489 je vystavena busta dona Ivana Oreba, který značně přispěl ke kulturnímu rozvoji Vela Luky ve 20. století.