Větry na Jadranu

Podnebí v Chorvatsku ovlivňuje několik typů větrů, které se často mění, a jak rychle přicházejí, tak i odcházejí. Bóra i jugo jsou nebezpečné větry pro plavbu plachetnic, malých lodí, surfaře a plavce, zastihnou-li je na moři dále od břehu. Nebezpečí se zvyšuje v případě změny jugo v bóru. Je důležité nepodceňovat tyto povětrnostní vlivy.
Nejpověstnější vítr na Jadranu je bóra (bura). Nejobávanější je náhlý příchod bóry, opravdu z čistého nebe. Na severním pobřeží bývá bóra častější a divočejší než na jižním. V přímoří se říká, že bóra se rodí v Senji, vdává ve Rijece a umírá v Terstu. Častěji přichází bóra v zimních měsících, kdy trvá i několik dnů. V létě je nejsilnější ve Velebitském průlivu, u mysu Ploča, u Splitu, v zátoce Vrulja u Brely, u obce Žuljana na poloostrově Pelješac. V zimě je nejnebezpečnější oblast Velebitského průlivu.

Vlastnosti bóry: vane na východním pobřeží z pevniny na moře ze severu, severovýchodu a nad mořem naráží na teplý vzduch.

Vlnobití bóry: projevuje se hlavně v zimním období, nejsilnější je v severním přímoří. Na místech, kde se může plně rozvinout, vznikají vlny vysoké 2 - 3,5 m jsou poměrně krátké. Směr bóry, tedy i pohyb vln se často mění, což může být pro plavbu velmi nebezpečné. Plavba je bezpečnější na otevřeném moři, protože za pásmem ostrovů vítr nevytváří větší vlny, avšak poryvy větru jsou tu velmi silné. Při silné bóře pěna z hřebenů zlomených vln vytváří tzv. dým moře, který snižuje viditelnost a nejnižší vrstvy vzduchu - 1 až 2 m nad hladinou, se proměňují v oblak, v němž se dá těžko dýchat. Poryvy větru jej ženou přes moře a ostrovy.

Jugo (široko – z italštiny scirocco) je jihovýchodní, rovněž nepříjemný vítr. Horký jižní vítr vanoucí od Afriky, často provázený velkou oblačností, přináší bouřky a někdy i ve vysoké stěně písečný prach ze Sahary. V té době je ve vzduchu 5-15 mg soli v jednom krychlovém metru a mnohokrát víc jódu než ve vzduchu ve vnitrozemí. Vzduch obsahuje třikrát víc ozónu než ve vnitrozemí, dále má podstatně víc kyslíku a dalších prospěšných substancí. Proto je pro zdraví velmi prospěšné podnikat v tomto počasí procházky při moři.

Vlastnosti juga: v létě trvá většinou několik dní, v zimě až tři týdny, není to příliš silný vítr, ve své vrcholné části však může být velmi rychlý a mít sílu vichřice.

Vlnobití juga: na severu při vnějších březích ostrovů bývá značné vlnobití. Jugo zvedá hladinu moře a vytváří vysoké vlny, dosahující délky až 30 m a výšky 4 m a je nebezpečné pro plavbu. Vane z centrální části Balkánu podél břehů Jadranu, od jihovýchodu. Při silném vlnobití, způsobeném větrem, se přenáší pohyb mořské vody až do hloubky 40 m. Plavba je proto bezpečnější tam, kde se vítr nemůže plně rozvinout - mezi ostrovy a pevninou, nikoli na otevřeném moři. Vodní tříšť z vln se rozstřikuje do výšky 100 m a vítr ji odnáší do vzdálenosti až 500 m od moře.
Mistral (maestral, maeštral, zmorac, denní bríza) je příjemný, poměrně slabý vítr, vanoucí od severozápadu. Přichází okolo jedenácté hodiny a většinou přináší krásné počasí.

Vlastnosti mistralu: vane do jara do podzimu. Obyčejně vane poměrně krátce ve stejnou denní dobu, převážně od 10 hodin dopoledne do západu slunce po několik dní za sebou. Je osvěžující a příznivý pro jachtaře a surfaře.

Vlnobití mistralu: nevytváří vlny.

Burin (neboli lehrá bora) je noční vítr s vlastnostmi mistralu.
Vítr, který vane v červnu až srpnu.

Vlastnosti garbinu: nebezpečný letní vítr, krátce vanoucí (jednu až dvě hodiny). Má sílu vichřice a způsobuje velké škody. Doprovázejí jej bouřky a prudké deště.

Vlnobití garbinu: zvedá velké vlny. Někdy se tvoří i vodní smrště.

Letní západní vítr. Je silný a je nutno jej při plachtění sledovat.