V době kolem 6. století př. n. l. byl tento ostrov osídlen Liburny, které pak vystřídali Řekové. Dionysos ze Syrakus zde založil začátkem 4. století př. n. l. první řeckou kolonii v jadranském přímoří, která se jmenovala se Issa. Issa se stala samostatným svobodným městem a zakládala své další kolonie Tragurion (dnešní Trogir), Epetion (dnešní Stobreč) a další. Před koncem letopočtu ji však ovládli Římané, byla pak zničena při stěhování národů. V době napoleonských válek zde sídlili Angličané - z jejich pěti pevností zůstaly dnes jen zříceniny. Po napoleonských válkách připadl Vis Rakousku a stalo se tak kolem roku 1818.
Ostrov Vis patřil ke Království SHS teprve od r. 1920. Na podzim 1943 se stal hlavní základnou národně-osvobozeneckého jugoslávského námořnictva. Od června 1944 zde až do osvobození Bělehradu bylo sídlo hlavního štábu národně- osvobozeneckých sil. Za Titovy Jugoslávie byl ostrov po dlouhá léta z vojenských důvodů nepřístupný zahraničním turistům. Na jih od Komiže byla vojenská základna Stupišče , která je nyní opuštěná. Teprve od r. 1989 byl opět zpřístupněn cizincům a otevřen turistickému ruchu. Památky po těchto událostech dnes můžeme spatřit jen jako zříceniny. Výraznějšími památkami města jsou archeologické muzeum, soustřeďující keramiku, šperky a sochy z řecké a římské éry, včetně bronzové hlavy řecké bohyně ze 4. století před Kristem, a barokní kostel svatého Cypriána z 18. století.
Ostrov Vis patřil ke Království SHS teprve od r. 1920. Na podzim 1943 se stal hlavní základnou národně-osvobozeneckého jugoslávského námořnictva. Od června 1944 zde až do osvobození Bělehradu bylo sídlo hlavního štábu národně- osvobozeneckých sil. Za Titovy Jugoslávie byl ostrov po dlouhá léta z vojenských důvodů nepřístupný zahraničním turistům. Na jih od Komiže byla vojenská základna Stupišče , která je nyní opuštěná. Teprve od r. 1989 byl opět zpřístupněn cizincům a otevřen turistickému ruchu. Památky po těchto událostech dnes můžeme spatřit jen jako zříceniny. Výraznějšími památkami města jsou archeologické muzeum, soustřeďující keramiku, šperky a sochy z řecké a římské éry, včetně bronzové hlavy řecké bohyně ze 4. století před Kristem, a barokní kostel svatého Cypriána z 18. století.
